esej vypracovaný do kurzu SVF-3021 Culture, conflict and society, který jsem navštěvoval na Univerzitě v Tromso

Northern Ireland, Balkans, Rwanda, Israel and Palestine, Sri Lanka... Intergroup hostility, intense hatred between various ethnic or religious groups, is prevalent in great number of places all over the world. And some people think that it is natural. And virtually inevitable. According to them, intergroup hostility is something that has always characterised humankind and cannot be eradicated. And, as will be seen later in this essay, it is much more difficult to eradicate intergroup hostility than we would like. But this does not prevent us from attempting to shed some light on the causes of intergroup hostility. This is the purpose of this essay – to explore which factors and processes contribute to increase in and sustenance of intergroup hostility.

stáhněte si celý esej ve formátu pdf

esej vypracovaný do kurzu SVF-3021 Integrated Peace and Conflict Studies, který jsem navštěvoval na Univerzitě v Tromso

The question that is going to be answered on the following pages will be: Is strengthening of coercive capacities of the state the best way to minimize probability of civil war onset? To answer it, the effects of strengthening of the coercive capacities of the state on the probability of civil war onset will be discussed in the first section of the essay. While effects of building up of other types of state capacities and of other strategies of reducing probability of civil war onset will be presented in second section of the essay. So that it will be possible to decide in the concluding section of the essay, whether is the strengthening of the Leviathan the best way, how to prevent civil war from breaking out, as many tend to believe.

stáhněte si celý esej ve formátu pdf

esej vypracovaný do kurzu SVF-3021 Integrated Peace and Conflict Studies, který jsem navštěvoval na Univerzitě v Tromso

More than thirty years ago Niels Christie famously wrote that “[c]onflicts ought to be used, not only left in erosion. And they ought to be used, and become useful, for those originally involved in the conflict.” (Christie 1977: 1) Conflicts in modern societies are being stolen by the lawyers from the parties whom they belong and should be given back to them according to Christie.

Restorative Justice, which is “a process whereby parties with a stake in a specific offence collectively resolve how to deal with the aftermath of the offence and its implications for the future” (Marshall 1999: 5) is a response to Christie’s plea. But what are the principles informing restorative justice? An attempt to answer this question will be made in the first section of this essay. While an answer to the question in which realms might restorative justice be useful will be given in the second section of the essay.

stáhněte si celý esej ve formátu pdf

esej vypracovaný do kurzu MVZ135 Mezinárodní ekonomické organizace

Dopady globální potravinové krize může zmírnit zvýšení kupní síly spotřebitelů v Třetím světě, kterému by mohl napomoci ekonomický rozvoj zemí Třetího světa. Jedním z významných předpokladů ekonomického rozvoje je nicméně kvalita institucí a kvalita vládnutí, která je v řadě zemí Třetího světa nízká. A to nejen pro nízkou kvalitu státních struktur zanechaných kolonialisty, ale i protože pro formování států v Třetím světě není dostatek pobídek. Přičemž jedním z faktorů, který měl vliv na udržení této situace, jsou mimo jiné i politiky mezinárodních ekonomických organizací, které se sice v devadesátých letech začaly orientovat na kvalitu vládnutí. K tomuto kroku však došlo příliš pozdě a v nedostatečné míře.

stáhněte si celý esej ve formátu pdf

esej vypracovaný do kurzu SPP209 Sociální deviace

Sebevražda představuje v evropských zemích ve věkové kategorii od 15 do 34 let po dopravních nehodách druhou nejčastější příčinu smrti (Koutek – Kocourková 2003: 12). Hned po úrazech je sebevražda druhou nejčastější příčinou smrti dětí a mládeže v České republice.

Jakým způsobem tento v historickém měřítku nevídaný výskyt sebevražedného jednání vysvětlit a potencionálně tak objevit nástroje napomáhající k jeho snižování? Vysvětlení sebevražedného jednání pochopitelně existuje nesmírně mnoho. A použití jen jednoho výkladového rámce k vysvětlení sebevražd, jak tomu bude učiněno na následujících stranách, nevyhnutelně povede k redukci komplexity sebevražedného jednání. I přesto se jedna z obecných teorií deviantního chování – teorie sociálních vazeb – na první pohled ukazuje jako nástroj, který by mohl mít slušný potenciál pro vysvětlení sebevražedného jednání. Základní předpoklad teorie sociálních vazeb o tom, že lidé jednají deviantním způsobem, pokud nejsou ke konvečnímu životu ve společnosti poutáni dostatečně silnými sociálními vazbami, odpovídá předpokladu, že lidé páchají sebevraždu, pokud je k jejich životu ve společnosti nevážou dostatečně silná pouta. Vysvětlení sebevražedného jednání postulované teorií sociálních vazeb je tedy vysvětlením, které nepostrádá vnitřní logiku. I přesto však může být mylné. Skutečná vysvětlení sociálních jevů vnitřní logiku naopak mnohdy postrádají. Cílem této práce proto bude prověřit, do jaké míry příčiny sebevražedného jednání předpokládané teorií sociálních vazeb odpovídají skutečným příčinám sebevražedného jednání.

stáhněte si celý esej ve formátu pdf

esej vypracovaný do kurzu ZUR134 Kritické teorie médií: masová kultura, média a společnost

Snowboarďáci jsou teennagerskou komedií, jejímž cílem není nic jiného než pobavit. Film představuje hříčku, sled vtipných scének a gagů bez silnějšího příběhu. Stejně jako Snowboarďáci neusilují o, a ani nemají, žádné další přesahy. Přesto, ať už je to jejich cílem, nebo ne, komunikují Snowboarďáci víc než jen příběh dvou náctiletých borců, kteří se po hodinách ve videoherně vydávají jezdit na snowboardu do skutečných hor. Jedním z možných způsobů, jak odhalit na první pohled ne příliš zjevné vrstvy filmu, je analyzovat jej optikou teorie narcismu. Právě to se stane cílem následujícího textu. Kvůli omezenému prostoru, který máme k dispozici, zde nebudou teorie narcismu samy o sobě zevrubněji představy, přičemž ani nebude provedena analýza Snoawboarďáků ve světle všech významných konceptů teorií narcismu. Budou zde pouze odhaleny čtyři aspekty kultury narcismu, které jsou ve filmu reprezentovány a reprodukovány včetně způsobu jejich reprezentace a jedno Snoawboarďáky komunikované poselství, které kultuře narcismu výrazněji odporuje. I přesto doufáme, že se nám na následujících stranách s pomocí optiky teorie narcismu podaří odhalit zajímavé aspekty toho, co svým divákům říká film, jehož explicitním cílem je nic významného neříkat.

stáhněte si celý esej ve formátu pdf

Následující text je přehledovým článkem o tom, co se v posledních 5 letech dělo v Dárfúru. Jeho první část je stejná s komentářem Vraždění, které nemá konce, v druhé části však tento nový článek původní text rozšiřuje o vývoj od podzima 2006 do února 2008.

Co je potřeba k tomu, aby se z události stala zpráva? Vlastně nic velkého: „správná“ událost se musí vyznačovat buď dostatečnou blízkostí, nebo jednoznačností a jednoduchostí, či prudkým, krátkodobým průběhem. Zabírá samozřejmě i pořádná dávka negativity a přítomnost známých osobností. Nejlepší je pochopitelně všechno najednou.

Krize v súdánském regionu Dárfúr se nevyznačuje – až na negativitu – ani jednou z „ingrediencí zajímavosti“. O hromadách mrtvol v Dárfúru každodenně narůstajících za zjevného vědomí a podpory súdánské vlády se tak zřejmě palcovými titulky nikdy psát nebude. Nic zvláštního, jen další z řady vzdálených a nesmyslných afrických válek, chtělo by se říci při pohledu na tamní vypálené vesnice, tlející těla zavražděných mužů, znásilňované ženy a vyhladovělé děti.

seminární práce vypracovaná do kurzu ZUR318 Blok expertů (téma B)

Hned na prvním místě ve své odpovědi na zaslané dotazy o specifikách práce zahraničního zpravodaje v Číně zmiňuje Robert Mikoláš to, že „Čína a Východní Asie je nejrychleji se rozvíjející se oblastí na světě, pro zpravodaje jakéhokoli média proto velmi zajímavá. Čína sama o sobě, ale i další země.“ Již záhy poté však Mikoláš uvádí, že „na druhé straně je to o to obtížnější, protože Čína je zároveň totalitní zemí, kde není svoboda informací ani jiné svobody, vše je kontrolováno státní i tajnou policií, internet je blokován (tedy stránky týkající se víry, zákl. lidských svobod, a to včetně Wikipedie, Tibetu, Tchajwanu, atd.) a kontrolován 35tisícovou speciální policejní jednotkou. Zprávy v zahraničních televizích jsou též cenzurovány včetně CNN. Proto je dobré mít základnu v Hong Kongu, kde svobodný přístup k informacím stále je. Kdyby měl zahraniční novinář spoléhat na přístup k zahraničním zrojům v Číně, má smůlu.“

Stáhnětě si celou seminární práci ve formátu pdf

recenzní stať vypracovaná do kurzu ZUR155 Média, modernita a národní identita

Cílem následujícího textu je porovnání dvou odlišných přístupů k uchopení proměn sociální interakce a sociálního chování v důsledku rozšíření masových médií – přístupu Johna Thompsona a přístupu Joshuy Meyrowitze. V první části práce proto budou nejprve shrnuta teoretická východiska a hlavní koncepty obou autorů, aby na ně mohlo být navázáno v druhé části textu věnované již samotnému porovnání obou přístupů.

stáhněte si celo recenzní stať ve formátu pdf

Níže si můžete přečíst komentář z Guardianu, který jsem původně přeložil pro Revue politika, protože ale v Revue nakonec nevyjde a přišlo mi škoda nepublikovat ho, když jsem si dal práci s překladem, dávám ho sem. Kdo by si chtěl raději přečíst původní verzi článku v anglitčině, může tak učinit zde

Bénazír Bhuttové to nikdy neslušelo tak jako v posledním týdnu, kdy tuto fotogenickou pákistánskou političku zbožšťovala snad všechna světová média. Široce sdílený názor, že Bhuttová ztelesňovala pákistánské naděje na demokracii, jež spolu s ní vzaly za své, však těžce zveličuje to, co reprezentovala, a důsledky její smrti.